getinternetex­plorer.com stojí za návštěvu :)

Na ChessBase vyšel vynikající článek o tom, jak přemýšlí šachista. Jedná se o scénář k divadelní hře, kde jednotlivými hráči jsou složky lidské psychiky, např. zkušenost, paměť, inspirace, strach, uspokojení apod. Už dlouho jsem se tak nepobavil.

Včera jsem se zachoval impulzivně a bez nějakého většího průzkumu trhu jsem si koupil batoh Trust. V Tescu, za 800 Kč, to se vyplatí, ne? Bohužel ne vždy..

Nerad nakupuju podobným způsobem. Téměř vždy se totiž ukáže, že věc mohla být za dané peníze kvalitnější nebo naopak – že mohla být věc stejně kvalitní koupena za nižší cenu. Proto před koupí téměř čehokoliv trávím hodiny na netu, porovnávám parametry, uživatelské zkušenosti apod.

V Tescu mi však řekli, že batoh můžu kdykoliv bez problémů přijít vrátit zpátky. Dokonce zdůrazňovali, že kdykoliv, ne jako v Carrefouru jen prvních 8 dní. No když nabízejí tohle, tak jsem baťoh okamžitě koupil a kdyby z nějakého důvodu nevyhovoval, vrátil bych ho.

Studenti se mají v Čechách báječně. Stát jim platí kromě školného také zdravotní a sociální pojištění, dotuje jim bydlení a dopravu apod. Dodatečné bonusy přidávají organizace typu GTS, díky čemuž můžeme s Hankou zajít na 2 pizzy a zaplatit jenom jednu.

Co za to? Když člověk studuje „rozumnou“ školu (tedy prakticky cokoliv kromě doktořiny nebo jaderky), všechno tohle si užívá, aniž by byl nějak extra trápen. Občas sice musí delší dobu ležet v učení, jednou za půl roku zažije nervově vypjaté měsíc trvající období (kterému se říká zkouškové), ale ve srovnání s některými jinými zeměmi si český student žije jako prase v žitě.

Před pár okamžiky jsem úspěšně udělal (nebo spíš zdolal) státnici z ekonomie, asi to nejhorší, co mě na magisterském stupni čekalo. A nebyl to žádný med.

Jelikož jsem zápočty z makra a z mikra absolvoval teprve nedávno, učil jsem se rozumných 7 dní pohodovým tempem. To je určitě lepší než měsíc, který si na to nechávají určité osoby převážně ženského pohlaví. Učení mě hrozně nebavilo, takže jsem to nijak excelentně neuměl, nicméně moje sebedůvěra, že to dám, byla značná. Proto je s podivem, že jsem za celou noc ani na minutu neusnul (!). Stalo se mi to poprvé v životě, i před nervydrásající maturitou, které jsem se bál jako ničeho v životě, jsem aspoň na 2 hodinky zabral. Včera, resp. dnes, mi však prostě nebylo dáno. Vyzkoušel jsem všechno, různými polohami v posteli počínaje, cigaretou ve 3 ráno pokračuje a dřímáním u reprízy nedělní partie s Tlustým Škromachem konče. Všechno neúspěšně. Tak jsem v 5 vstal (to už totiž bylo světlo, takže naděje na hodinový spánek byla minimální) a ještě jednou si projel všechny otázky. Chybou bylo, že jsem si dal musli s mlíkem v kombinaci se silnou kávou, takže jsem několikrát navštívil naši útulnou toaletu. Ale aspoň mi to dodalo sil, kterých po probdělé noci nebylo mnoho.

Angličtina je krásný jazyk. Občas se dokonce přistihnu, jak si něco anglicky žblebtám jen tak pro sebe. Přesto mě pořád překvapuje, jak je v některých ohledech nedokonalá.

Typicky je problém s přídavnými jmény. Angličani všechno namastí před podstatné jméno a potom z toho vznikají podobné věci jako _optimal currency areas_. Co to je? Bez kontextu člověk nemá šanci, může se totiž jednat jak o _oblasti s optimální měnou_, tak o _měnové oblasti, které jsou optimální_. V tomto případě to znamená to druhé, ale bez kontextu je prostě člověk ztracený.

Na školním psovi jsem byl vždycky zvyklý vyhledávat především informace o předmětech.

Je hodně zvláštní pocit, když se na něj dneska poprvé koukám proto, abych zjistil, kdy budu příští semestr učit.

Možná mě „svět“ donutí přejít na Win XP SP2. Zatím běžím na plně záplatované SP1 a nestěžuju si, ale novější aplikace typu VS 2005 už požadují XP SP2.

Dneska jsem objevil článek, který konečně řeší můj hlavní důvod, proč jsem ještě neupgradoval. Kombinace Samsung C100 + EasyGPRS + IrDA + Win Xp SP2 totiž nejdou dohromady, SP2 totiž neobsahuje pro C100 odpovídající driver (na rozdíl od SP1). Finta je v nainstalování IRComm2k, po čemž se infra port tváří jako COM port a není problém.

Lošti ve středu obhájil diplomku a složil státnice (bohužel za B, takže přišel o skoro jistý červený diplom). Hrozně se opil, ve čtvrtek znovu a v pátek (tentokrát s náma) zase znovu. Kromě hladiny alkoholu v krvi je však na Lošim zajímavé především to, jak se ke své zbrusu nové a nepoznané životní situaci staví.

Jednoduše řečeno je tak trochu v depresi. O fous mu utekl červený diplom, takže přehodnotil své doktorské studium a na 90% ho zavrhl. Půjde pracovat, což je super, ale i pěkně na h… Doteď byl na škole hvězda, pan někdo, teď bude absolutní nula, ačkoliv se svým vzděláním je na tom ještě dobře (leteckých kontruktérů je prý v republice hodně málo). Doteď si spokojeně chrochtal se Slávkou u nich na privátě, teď bude bydlet kdesi v ubytovně ve Vodochodech, mnoho set kilomentrů od Slávky. Doteď mohl kdykoliv zakalit s právníkama nebo s náma, čemuž je teď konec.

Hulánův blog mě dřív bavilo číst, protože byl „správně kontroverzní“. Dneska se tam objevují už jen jakési hardwarové testy, které mě vůbec nezajímají. Dneska se Hulánovi ale zase po čase podařilo napsat 2 články, které přitáhly moji pozornost: Ideální Start menu a Ideální adresářová struktura.

Všechno je to samozřejmě blábol, nejlepší adresářová struktura je žádná adresářová struktura. Proč by mě jako uživatele mělo zajímat, kde leží soubor vyrzpr05.doc – já přeci potřebuji vědět, kde najdu data z výroční zprávy 2005.