Před týdnem jsem absolvoval zážitek, o který se prostě musím podělit. Pokud máte rádi řízení a silná auta, přečtěte si, co všechno můžete zažít v unikátním projektu rally školy a možná si tak splnit klukovský sen, který tam někde hluboko v mnoha z nás je.
Nejdřív malá odbočka, jak jsem se k tomu vlastně dostal. Můj vztah k „závodnímu ježdění“ je krátký, pro někoho určitě srandovně virtuální, ale z mého pohledu vřelý. Řídit mě bavilo vždycky a projet se tátovým silným autem pro mě bylo v 18 vzrušením, ale teď už jsem ve věku, kdy mám ze silnic spíš respekt a „safety first“ dost dobře vystihuje to, o co mi za volantem jde.
Příjemný pocit z rychlosti jsem proto někdy před rokem začal uspokojovat u počítače – koupil jsem co možná nejrealističtější volant, třetí monitor (samozřejmě kvůli práci :)), nějaké hry a začal jezdit. Musím říct, že mě to doslova vtáhlo – grafika např. herní série DiRT je tak dokonalá, že při obklopení více monitory a dobrém volantu je prožitek vynikající. Pořád to je ale jenom hraní, že jo. Takže když jsem při svém angažmá v Bratislavě objevil v jednom tamním obchoďáku RRS simulátor a nechal sebou trochu „poházet“, byl to patrně právě ten okamžik, od kterého už nebyla cesta zpět. Jediným možným krokem vpřed byla reálná věc ™, tedy řízení skutečného závoďáku.
No jo, jenže jak takovou věc realizovat, když o skutečném ježdění víte prd? Půjčit si v nějaké půjčovně Focus RS a jet si někam zablbnout? Hmm, možná, ale když jsem narazil na projekt rally školy a přečetl si, co nabízejí, nebylo co řešit. Přesně tohle jsem hledal.
O co tedy ve zkratce jde? Rally škola je dvoudenní kurz klidně i pro úplné lamy mého typu a skládá se zhruba z následujících částí:
- Teorie (jak funguje rally, psaní rozpisu, pneumatiky, technika vozu, technika jízdy atd.) – probíhá první den dopoledne v dílně APID racingu.
- Psaní rozpisu na RZtách v okolí Zlína, po kterých se jezdí i Barum Rally. Jezdí se v sériových Mitsubishi a v běžném provozu, stejně jako před reálnou rally (takže hezky podle předpisů).
- To hlavní – celý druhý den se jezdí v ostrém závoďáku Mitsubishi Evo VII na letišti v Biskupicích u Luhačovic a přilehlých cestách (o tom za chvilku).
Dál jako nesmírně důležitou věc vnímám i to, že se vám celé dva dny věnují profesionální jezdci – mě konkrétně měl na starost Jan Jelínek a druhá parta účastníků jezdila s Mírou Tarabusem, nablízku byl navíc celou dobu další bývalý profi jezdec a mistr ČR Miroslav Jandík. Už mít přístup k nejlepším jezdcům je dost dobrý.
No ale zpátky k tomu hlavnímu – k jízdě Evo sedmičkou. Druhý den ráno se odjede na letiště do Biskupic, kde je ze stanů postavené zázemí podobně jako v servisní zóně, a pod jedním ze stanů už čekají mechanici i s připravenou Evo VII. Dopoledne se rychle odjedou zkušební jízdy opět v civilním Evo IX a napíše se rozpis (ačkoliv vytyčenou trasu není problém si zapamatovat), pak už je na řadě sednutí do závoďáku. Měl jsem tu čest jako první.
Prvních pár metrů jsem si připadal jako bez řidičáku – auto mi skákalo, nedokázal jsem ho pořádně rozjet a Honza Jelínek na sedadle spolujezdce snad ani radši nic neříkal :) Tohle Mitsubishi totiž nedokáže jet na čtvrt plynu – buďto všechno, nebo nic. Takže člověk chtě nechtě (ale spíš chtě :) musí jet pěkně zostra a v autě, kde se koníci počítají na stovky, jde ručička tachometru pěkně rychle nahoru. Po prvním nesmělém oťukávání jsem dojel na „začátek rychlostní zkoušky“ a tady zábava začíná naplno – instruktor v roli navigátora vám začne číst rozpis a je na vás, abyste se s úzkou polní cestou i se širokým asfaltem na letišti poprali co nejlépe. Moje první jízda vypadala asi tak, že jsem se na začátku nadechnul a další příležitost k tomu jsem měl až po ujetí cca 2km dlouhé trasy :) Oči jsem měl vyvalené tak, že jsem asi nechal někde v půjčené přilbě, ale zůstal jsem na asfaltu, tak snad dobrý!
Stejnou trasu tam a zpátky pak má člověk příležitost jet asi 6×, aby se vystřídali všichni účastníci (bylo nás šest a to je i rozumně nastavený limit pro kurz), a jako třešničku na dortu vás nakonec sveze váš instruktor, což byl aspoň z mého pohledu zážitek srovnatelný se řízením samotným. Je neskutečné, co s autem dokážou dělat profíci.
Odpoledne kurz končí potřesením pravicí a předáním nezbytného diplomu na památku a pak už je jen potřeba sednou do auta a navzdory tomu, že je člověk plný dojmů, dojet bezpečně domů.
Taková je tedy rally škola. Z mého pohledu geniální počin, za který všem instruktorům i lidem okolo děkuju. Cena není nejmenší, ale podle mého názoru zcela odpovídá tomu, co za ni dostanete – nejde jen o pronájem vozu a najeté závodní kilometry (raději nechtějte vědět, jaké prachy stojí provoz takového auta), ale v ceně jsou i dva dny času a zkušeností několika špičkových závodníků, mechaniků a dalších odborníků, pronájem letiště, hotel, jídlo, pití, prostě komplet servis se vším všudy. Za ten zážitek to stoprocentně stojí.
Pokud byste se o rally škole chtěli dozvědět víc nebo se třeba zúčastnit, koukněte na jejich web rallyskola.cz.
Na závěr pár drobných postřehů, které se jinam nevešly:
- Zlísnko je krásný kraj – nikdy jsem tam předtím nebyl, ale klidně si dokážu představit, že někde o penzion vedle mám ubytovanou rodinku.
- Příjemnou částí programu je i posezení u piva první večer. Slezou se tam i další lidi, kteří se na Zlínsku věnují rally.
- Na klikatých silničkách kolem Zlína si asi polovina řidičů myslí, že se zrovna jede nějaká rally :) Tolik jezdců po dvou kolech jsem nikde jinde nepotkal.
Takový sen bych si taky chtěl někdy splnit…