Verzovací systémy

Subjektivní shrnutí experimentu, ve kterém jsme se snažili porovnat TortoiseSVN s command line klienty pro git a Mercurial.

Zajímavá JavaScriptová knihovna Lightbox JS, návod na instalaci skvělého verzovacího systému Subversion a ekonomická analýza morálního hazardu na příkladu letošních povodní.

Věděli jste, že „trunk“ znamená chobot slona a „tag“ zase hru na babu? A víte, proč se tato slova objevují v terminologii Subversion?

Subversion jsem jakž takž zvládl, klient TortoiseSVN ještě věci dokáže usnadnit, takže snad budu moct svůj první verzovací systém konečně používat. Nyní však stojím před architektonickým rozhodnutím, jaký layout pro repository zvolit.

Projekt vypadá následovně: mnoho adresářů, mnoho souborů, všechna aplikační logika zabírá několik málo stovek kB, adresář s obrázky má asi 70 MB a obsahuje tisíce souborů. Možnosti:

1. Do repository nacpat úplně všechno
+ v repository je přesný obraz stavu webu v daném časovém okamžiku

Posledních pár dní pozvolna vstřebávám principy a konkrétní postupy ve verzovacím systému Subversion a často si říkám, jak jsem bez toho až doteď mohl žít. Napadly mě dva konkrétní případy užití: bakalářka a vývoj webu pro třídu. Právě druhá zmíněná záležitost mě ke studiu motivuje, protože v nejbližších dnech chci začít opět pracovat na božích dětech, chci mít ale změny nějakým způsobem verzované.

Původně jsem začal studovat z nápovědy k zajímavě řešenému klientovi TortoiseSVN (jedná se o rozšíření průzkumníka). Tato nápověda je sice skvěle zpracovaná, ale všechny příklady jsou znázorněny pouze screenshotem bez vazby na konkrétní příkaz Subversion, což mi při učení dost vadilo. Sáhl jsem tedy k oficiálnímu zdarma dostupnému e-booku Version Control with Subversion a poctivě ji čtu, příkaz po příkazu.