Trunk, branch, tag?

Subversion při popisu repository používá tři pojmy: trunk, branch a tag. Typický způsob práce vypadá tak, že ve složce /trunk probíhá hlavní vývoj, do složky /branches se kopírují jednotlivé verze projektu, které jsou v tomto umístění bugfixovány apod., a nakonec složka /tags slouží k ukládání snapshotů vydaných verzí (např. tag /tags/1.0 je přesnou kopií projektu ve verzi 1.0). Návrh repository je samozřejmě zcela v rukou koncového uživatele, ale právě naznačený postup dává dobrý smysl a proto se v drtivé většině projektů používá.

Vždycky mi ale přišlo, že použitá terminologie je trochu „divná“. Angličtina mi nedělá žádný problém, ale musím se přiznat, že slovo „trunk“ jsem slyšel poprvé právě v souvislosti s verzováním. Pohled do slovníku napovídá, že trunk je buď chobot slona, nebo krátké kalhoty, nebo plavky, nebo mlýnský žlab, ale naštěstí i kmen stromu.

A co takové slovo „tag“? Pro mě to byla velmi abstraktní záležitost, např. v HTML dokumentu tag znamená věc, která nějakým způsobem označuje část textu. Když jsem si přečetl, že vedle závěrečného proslovu a hry na babu se může jednat i o visačku, všechno mi došlo, ale až ex post.

Myslím, že na slova „trunk“ a „tag“ při první setkání s otevřenou pusou kouká většina neanglicky mluvících lidí (a možná i těch, pro které je angličtina rodným jazykem). Jsou podle mě totiž špatně zvolená – je problém s jejich překladem a i pak není zcela jasné, co vlastně znamenají. Pokud někdo CVS používá roky, je pro něj tato terminologie přirozená, ale člověk si zvykne na všechno :)

Kdybych měl terminologii vymýšlet já, asi bych zvolil jména „devel“, „branches“ a „releases“. Je však potřeba myslet i na to, že ne všichni uživatelé Subversion jsou programátoři a repository tak může sloužit třeba při psaní nové knihy. Zde by navrhnutá terminologie nebyla vhodná a proto bych se asi nakonec přiklonil ke slovům „main“, „branches“ a „snapshots“. Ty jsou snadno přeložitelné, pochopitelné a docela dobře popisují význam jednotlivých složek.

Je mi jasné, že teď už se nic nezmění. Původní terminologie je hluboce zažitá a osobně s ní teď už nemám žádný problém. Nic to ale nemění na mém názoru, že autoři mohli vybrat podstatně lepší slova. Na použitelnost je potřeba myslet nejen při webdesingu…