👋 Nový obsah na borekb.cz

Info Tento blog je v "read-only módu" a nový obsah již nebude přibývat. O vývoji píšu na DevBlog.

Státnice z ekonomie - peklo, očistec a ráj

Před pár okamžiky jsem úspěšně udělal (nebo spíš zdolal) státnici z ekonomie, asi to nejhorší, co mě na magisterském stupni čekalo. A nebyl to žádný med.

Jelikož jsem zápočty z makra a z mikra absolvoval teprve nedávno, učil jsem se rozumných 7 dní pohodovým tempem. To je určitě lepší než měsíc, který si na to nechávají určité osoby převážně ženského pohlaví. Učení mě hrozně nebavilo, takže jsem to nijak excelentně neuměl, nicméně moje sebedůvěra, že to dám, byla značná. Proto je s podivem, že jsem za celou noc ani na minutu neusnul (!). Stalo se mi to poprvé v životě, i před nervydrásající maturitou, které jsem se bál jako ničeho v životě, jsem aspoň na 2 hodinky zabral. Včera, resp. dnes, mi však prostě nebylo dáno. Vyzkoušel jsem všechno, různými polohami v posteli počínaje, cigaretou ve 3 ráno pokračuje a dřímáním u reprízy nedělní partie s Tlustým Škromachem konče. Všechno neúspěšně. Tak jsem v 5 vstal (to už totiž bylo světlo, takže naděje na hodinový spánek byla minimální) a ještě jednou si projel všechny otázky. Chybou bylo, že jsem si dal musli s mlíkem v kombinaci se silnou kávou, takže jsem několikrát navštívil naši útulnou toaletu. Ale aspoň mi to dodalo sil, kterých po probdělé noci nebylo mnoho.

Státnici jsem zahájil stylově, když jsem od 6.50 čekal u místnosti 308. Když tam bylo mrtvo i v čas oficiálního začátku, 7.30, rozhodl jsem se znovu zkontrolovat nástěnku katedry, kde jsem zjistil, že státnice probíhá v místnosti 308 v nové budově. Přišel jsem tak o 5 minut později, což mě z prvního místa na seznamu posunulo někam na páté místo, což znamenalo nepříjemnou hodinu a půl čekání.

Když po tři čtvrtě hodině zkoušení vyšla první dívka, nebylo mi dobře. Byla totiž na dně, což potvrzoval její skrývaný pláč. Než jsem se ale stačil něco dozvědět, byl jsem pozván na potítko. Vytáhl jsem si individuální poptávku a cenové elasticity, což byla jedna z „vysněných“ otázek. Něco jsem proto bez problémů zplodil a zbytek více než půlhodinové přípravy jsem věnoval pozorování další slečny, která právě čelila pánům Soukupovi a Tlustému (první MIE, druhý MAE). A to byl teda nářez. Pravdou bylo, že moc vědomostí v hlavě ona ubohá slečně neměla, nicméně komise jí to ještě pěkně osladila. Poslední čtvrthodinu odpovídala se slzami v očích, ale to nebyl důvod k poněkud lidštější tváři zkoušejících. Pane jo, říkal jsem si, co mě asi čeká.

Pak přišla moje chvíle. Začal jsem sebevědomě, ale v zápětí jsem byl zastaven s tím, že obecné vyjádření poptávkové křivky mám špatně. To byl pro mě šok, protože to je trivialita a vzoreček jsem přesně opsal z knížky. Nakonec jsem se od pana Soukupa dozvěděl, že stejně to kdysi napsal do nějakého článku, ale byl upozorněn na to, že to není správně. Hm, jestli bude předpokládat, že jsme znalostně na stejné úrovni, tak je to v háji. Naštěstí se mu další výklad více méně líbil, potrápil mě akorát s Giffenovým statkem (záludná otázka byla, jestli je Ferrari Giffenův statek, když s rostoucí cenou roste poptávané množství).

„Doplňující otázka“ z makra, která by byla spíš na samostatnou přípravu, byla však ještě daleko horší. „Nakreslete agregátní poptávku.“ Paráda, říkám si, to je trivko. Maluju osu X a popisuju ji Y s tím, že se jedná o produkt. Tlustý: „Co je to produkt“? „HDP“, povídám. „A ne náhodou národní produkt?“ „Myslím, že je to HDP.“ „Co vy si myslíte, nikoho nezajímá. Co je to produkt?“ „HDP.“ „Opravdu?“ „Asi ano.“ „Jaké asi, člověče?“… V podobném smyslu se na mě ujížděl asi minutu, než mi slavnostně oznámil, že je to HDP.

Maluju osu Y a píšu k ní P. On: „Co je to P?“ Já: „Cenová hladina.“ On: „Co je to cenová hladina?“ Já: „Celková úroveň cen v celé ekonomice“. On: „Co to je cenová hladina?“ Atd. atd. Prostě mě naprosto máchal v základních pojmech. Ano, je dobré, že se snažil zjistit, jestli opravdu vím, o čem mluvím, ale když se to spojí s jeho arogancí, nebylo to nic příjemného. Potom se ptal na Pigouúv efekt, já na to, že to je efekt bohatstí, a asi 2 minuty do mě hučí, že to teda pěkně vysvětluju, co to znamená, aniž by mě nechal to skutečně vysvětlit. Jednoduše řečeno: takovýhle člověk by neměl učit. Nebo jinak – měl by učit, ale neměl by zkoušet. Nemám nic proti důkladnému prověřování vědomostí, ale musí se to dělat rozumnou formou. Rozbrečet celý dámský ansámbl by nemělo být něco, co člověka baví.

Nicméně vzhledem k jednoduchým otázkám bylo jasné, že to mám. Vyhodnocení proběhlo ve skupince po čtyřech a zde se ukázala světlejší stránka tohoto „vražedného komanda“: dali to všem. Zvlášť u slečny, kterou jsem měl tu čest slyšet, jsem se opravdu divil. Zhruba na 90% otázek odpověděla špatně. Výsledek pro ni byl tedy vynikající, nicméně faktem zůstává, že pánové Soukup a Tlustý jsou sadisti.

Já jsem jako jediný dostal lepší známku než trojku. Trochu jsem si říkal, jestli nedostanu jedničku, když trojku dali lidem, kteří nevěděli skoro nic (já jsem nakonec skoro na všechno odpověděl, i když to ze mě občas museli páčit), ale nestalo se – a je to spravedlivé. Dvojka byla adekvátním ohodnocením mého výkonu.

Takže: jsem třetinový magistr!

Zařazeno do kategorií |
Anonymous (So, 2009-02-14 11:10):

Jak vždycky říkám: VŠE – nejtěýší gympl v Praze.

Anonymous (Ne, 2011-12-25 23:11):

jsi kreten ktery nevi o cem mluvi

Anonymous (Čt, 2011-06-09 06:58):

Koukam, ze se mam na co tesit :D Ted jsem polovicni bakalar, jsem zvedava, zda-li mne vubec k magisterskemu pusti :D

Komentáře jsou uzavřeny (blog je v read-only módu). Pokud mě chcete kontaktovat, můžete mailem.