Témata

Článek popisuje instalaci PHP 5.1 a MySQL 4.1 na Windows 2003 Serveru R2. PHP bude nainstalováno jako CGI modul.

Jsem mladý a naivní, ale lepší se to :)

Programovacích jazyků znám jen hrstku – reálně jsem pracoval s Pascalem, Javou, PHP a C#, nějakou tu knížku jsem prolistoval o Visual Basicu .NET, Pythonu a tak, ale že bych byl teoretický znalec jazyků, tak to ani náhodou. Přes svou malou zkušenost jsem postupem času sám sebe přesvědčil, že jazyk nehraje roli a že vždy záleží na „frameworku“. Posuďte sami:

Pascal jsem opustil ve prospěch Javy a její syntaxe byla intuitivní a snadná, ačkoliv podoba s Pascalem není tak úplně blízká. Pravý problém byl naučit se Javovskou class library, aby se taky dalo naprogramovat něco jiného než hello world. „Krok stranou“ z Javy do světa PHP byl rovněž snadný, syntaxe je velmi podobná a tak jediným reálným úsilím bylo naučit se novou sadu funkcí. Z Javy do C# to byla po syntaktické stránce úplná pohádka, některé věci by šly skoro 1:1 zkopírovat a spustit. Opět jsem však musel investovat čas do učení Frameworku, tentokrát s velkým F.

Don Box v zápisku Gosling on Ruby po delší době upozornil na určité ignorantství Jamese Goslinga, duchovního i „biologického“ otce Javy, který rozhovorem Java Is Under No Serious Threat From PHP, Ruby or C# zahrál mnoha příznivcům dynamických jazyků na jak na city, tak na vášně :) Asi nejlepší reakcí, jakou jsem viděl, je Gosling Didn’t Get The Memo.

HTMLPad je skvělý editor HTML a CSS souborů. Škoda, že je jeho autor zloděj.

• Andi Gutmans, jeden ze zakladatelů firmy Zend, upozornil na to, že po zadání slova ‚framework‘ do MSN Search se na prvním místě objeví Zend Framework před .NET Frameworkem. Kde udělali inženýři z Microsoftu chybu? :) (V Googlu se přitom .NET Framework „správně“ objevuje na prnvím místě a ZF není ani na první stránce.)
• Každá technologie má několik typů uživatelů, od „early adopterů“ přes „brzkou většinu“, „pozdní většinu“ až po ty, co technologii zarytě odmítají. Larry O'Brien však upozornil, že se často zapomíná na velkou díru, která je mezi early adoptery a brzkou většinou. Zatímco nadšence zajímá nová technologie a jsou ochotni strávit mnoho času jejím učením, brzká většina potřebuje věci jako snadnost použití, produktivitu, integraci s jinými technologiemi apod. Článek říká, že Ruby má mnoho nadšených early adopterů, ale není jisté, jestli se mu podaří přeskočit onu propast. Uvidíme…

Dnes jsem se zúčastnil workshopu Jak uspět při přijímacím pohovoru. Celkově to pro mě byla akce přínosná tak napůl, protože se často opakovaly zcela zásadní věci, jako že má člověk přijít dobře oblečen, včas apod. Několik bodů z přednášky personalistů firmy Hays však přesto stojí za vypíchnutí (případné moje komentáře jsou kurzívou):

Životopis:

1. Musí zaujmout během prvních pár sekund. Přehlednost je velmi důležitá.
2. U každé pozice z pracovních zkušeností uvést jeden konkrétní pracovní úspěch.

David Grudl uvolnil první finální verzi Texy! a taky pár informací o verzi druhé.

Ve Windows Vista se objeví šachový program Chess Titans, který hlavní důraz klade na 3D šachovnici a pěkné vizuální zpracování (podívejte se zde nebo zde). Autor motoru není znám a lze se tak domnívat, že se nebude jednat o žádnou špičku. Na druhou stranu, dnes už velmistrovské turnaje vyhrává i program běžící na PDA…

Via Emil Vlasák

Kdo sleduje blog Roberta Scobla, určitě si všiml, že se toho v poslední době dost změnilo – Robert skoro týden nenapsat žádný zápisek (!!) a především začal moderovat komentáře, což je u něj nevídáno neslýcháno. Podle jeho slov se chce odpoutat od negativních a „hluboce nešťastných“ lidí a obklopit se trochu pozitivnější energií. Mnoho bloggerů si tím už u nás taky prošlo…

Zajímavá je ale především reakce od Kathy Sierry píšící úžasný blog Creating Passionate Users. Mezi lidmi se obecně málo ví, že psychologie není jen o čtení z křišťálové koule, ale že mnoho věcí je podloženo biologicky a fyziologicky na základě rozsáhlých výzkumů mozku (studentům VŠE doporučuji kurz Kognitivní vědy). Kathy Sierra přináší právě určitou „biologickou analýzu“ Robertova rozhodnutí. Protože myslím, že její článek obsahuje mnoho zajímavých postřehů, stručně ho zde shrnu a přidám pár vlastních komentářů.

Polymorfismus je jedním ze základních konceptů objektově orientovaného programování. Na rozdíl od ostatních principů (zapouzdření, dědičnost, abstrakce apod.) se v případě polymorfismu jedná o poměrně komplikovanou záležitost (podívejte se třeba na Wikipedii), ale v podstatě se vše točí kolem jednoho pojmu, kterým je pozdní vazba.

Mým oblíbeným příkladem je zvířecí seznamka: objekt typu Zvíře má metodu představSe, která sama o sobě nevypisuje nic užitečného (např. „Jsem obecné zvíře“). Odvozené třídy ale mohou s výhodou tuto metodu překrýt a vypsat krátké představení sebe sama, např. „Jsem pes Alík“ nebo „Jsem kočka Micka“. Metoda PřidejDoSeznamky pak může díky pozdní vazbě přijímat obecný typ Zvíře a spolehnout se, že volání metody představSe bude fungovat podle konkrétního zvířete a vypíše se tedy smysluplná hláška namísto nicneříkajícího „Jsem obecné zvíře“. Teoreticky řečeno, pozdní vazba (late binding) odkládá rozhodnutí o konkrétní volané metodě až na dobu běhu, zatímco brzká vazba (early binding) o volané metodě rozhoduje už při kompilaci.