Svět žen

Vycházím na ulici a zdravím se se sousedkou. Chůzi měním za běh a mířím k nejbližší trolejbusové zastávce. Cestou míjím paní s nákupem a slečnu venčící roztomilého pejska. Dobíhám na zastávku, trochu nesvůj, protože zastávka je plná žen, které na mě koukají trochu jako na zjevení. Konečně přijíždí třináctka. Nastupuji a s oddechem zjišťuji, že v trolejbusu jede ještě jeden klučina, takže nebudu mužské pokolení zastupovat sám. Projíždíme třídou Míru, pardubickým Václavákem, a pohled z okna nijak nepřekvapí – po ulici korzují skupinky dívek, dámy v nejlepších letech přebíhají z butiku do butiku a starostlivé matky shánějí svým dítkům něco dobrého na zub. Po mužích ani vidu, ani slechu. Nervózně se koukám na hodinky a chci mít tuto cestu už konečně za sebou. Po pár minutách trolejbus zastavuje na zastávce U Marka, vybíhám ven, obratně se proplétám davem žen a rychlým krokem mířím k cílové destinaci.

Objednávám si pivo a jsem spokojený. Je pondělí krátce po šesté, Koller před chvílí vstřelil gól a konečně se necítím jak v nějakém sci-fi :)