Re: Jak blogovat a přežít

osobně nesouhlasím….blog(po­kud je na vlastní doméně tak vlastně by se dalo spíš říct doména) je tvým majetkem a tam máš právo si s ním nakládat jak uznáš za vhodný…když budu chtít rozbít svoje auto tak mi do toho taky nemá co kdo keca sice může ale i tak je to můj majetek a moje rozhodnutí

Rozdíl mezi autem a blogem je ten, že auto nemá návštěvníky a jeho služby nejsou veřejně dostupné (zatímco obsah, „služba“ blogu, veřejně dostupná je). Ačkoliv tedy plně respektuji, že autor má právo se svým blogem nakládat jakkoliv, sympatizuji s těmi autory, kteří své čtenáře respektují, nemění výrazně obsah příspěvků a komentáře mažou, až když není zbytí.

imho články na tvém blogu jsou jenom tvé duševní vlastnictví a tak máš pochopitelně možnost s ním zacházet jak sám uznáš za vhodné

Souhlas, majitel má možnost a plné právo se svým blogem nakládat, jak se mu zlíbí. Jen mám výrazně radši blogy, kde vím, že lidé dostávají stejnou příležitost projevit své názory, kde vím, že článek publikovaný dneska bude k nalezení i zítra apod. Jakou informační hodnotu mají komentáře na WELL.DONE, když z vlastní zkušenosti vím, že publikovány jsou pouze souhlasné příspěvky a ty „nepohodlné“ jsou mazány? (Není tomu tak vždycky, ale i jeden případ u mě osobně snížil důvěryhodnost tohoto blogu velmi výrazně.)

Také si myslím, že to srovnání s autem trochu pokluhává, protože sice jej samozřejmě, jako svůj majetek, mohu klidně i rozbít, ale neudělám to, pokud v něm budou sedět nějací spolujezdci.
Minimálně se jich předem zeptám ;)

Jinak si myslím, že pravda je, jako vždy, někde „mezi“: s odrzlíky, hrubiány a sprosťáky se samozřejmě bavit nebudu. Avšak i nesouhlasné či trochu kontroverzní postoje mohou i mne, jako autora, obohatit nebo nasměrovat „někam“ k rozšíření mého pohledu na věc. Ať již potom svůj názor potvrdím nebo případně i změním. To už je opravdu jen a jen moje věc :)