Consistent look&feel - zamyšlení nad dnešní situací

Co chcete po obecně libovolné softwarové aplikaci? Aby poskytovala nějakou funkčnost a aby tuto funkčnost poskytovala uživatelsky příjemným způsobem. Poskytnout co nejlepší funkčnost se asi snaží každý dodavatel software, s použitelností, respektive přívětivostí aplikace je to však už horší.

Nemělo by smysl pouštět se do stanovení nějakého jediného správného rozhraní. Koneckonců, ve světě počítačů neexistuje jediný operační systém a prostředí Windows, Linuxu i MacOS se od sebe dost radikálně liší. Uživateli je ale stejně jedno, jestli jsou tlačítka plochá nebo s 3D efektem, jestli jsou okna laděná do šeda nebo do modra. Možná bude modrou preferovat před šedou, jeho zásadním požadavkem však bude, aby všechny aplikace vypadaly „podobně“, nejlepší je použít perfektně sedící slovíčko „konzistentně“. Právě konzistence uživatelských rozhraní aplikací je základním uživatelským požadavkem a tím, co výrazně zvyšuje tzv. uživatelskou zkušenost (user experience).

Právě uvedené úvahy mi připadají zcela samozřejmé, proto je pro mě velmi překvapivé, že se někteří výrobci software této myšlence tak zarytě brání. Začnu však dobrým příkladem – tím je firma Microsoft. Osobně musím přiznat, že se mi GUI jejich Office 2003 velmi líbí z estetického pohledu, co však oceňuji daleko víc, je skutečnosti, že toto rozhraní důsledně používají i v jiných produktech. Konkrétně mám na mysli např. Visual Studio 2005 – ačkoliv bude obtížné najít třeba jen pár shodných funkčních vlastností třeba s Wordem, GUI je konzistentní. Moje oblíbená čtečka Sauce Reader taktéž používá look&feel Officu 2003 a je radost s tím pracovat.

A špatné případy? Na prvním místě mě napadá jinak skvělý prohlížeč Firefox. Jako jedna z klíčových vlastností tohoto prohlížeče je uváděna jednoduchost jeho GUI a z toho plynoucí snadný přechod IE uživatelů. Osobně o tom velmi pochybuji. Firefox není Windows aplikace. Je to aplikace, který bude stejně vypadat jak na Windows, tak na Linuxu. Ačkoliv Linux neznám, pro mě jako uživatele Windows je velmi nepříjemné, že nemůžu jednoduše čapnout toolbar a přesunout ho tam, kde bych ho chtěl mít. Nebo třeba panel s adresou a vyhledávacím políčkem – právě toto políčko je tak na 2 3 slova a poměrně frustrující je, že nemůžu myší velikost upravit tak, jak bych si to představoval já. Vyhledávání? Objeví se nová lišta dole v prohlížeči. Nic proti, ale proč ji nemůžu přetáhnout do horní části okna? Pro 1% uživatelů počítačů je možná dobré, že jim aplikace vypadá stejně na více systémech, které používají, pro zbylých 99% je ale velice nepříjemné, že najednou nefungují postupy, které jsou v ostatních aplikacích běžně k dispozici.

Dobře, Firefox mi sice svou rigiditou GUI moc sympatický není, stále ale připomíná standardní aplikaci. Úplným šokem ale skončilo otevření Omea Readeru. Co to je? Zcela nestandardní GUI, které je jednak typycky „Javovsky“ šedé, ale především normální aplikaci připomíná pouze hlavním menu. Pak už vážně ničím. Možná jsem konzervativní, ale tohle je cesta do pekel. Já jsem zkušený uživatel a nebude problém se nové rozhraní během jednoho dne naučit (pak ho možná i ocením, což se stalo třeba při práci s jEditem, který by také mohl sloužit jako odstrašující příklad), z principu mě ale vadí, že JetBrains bourá veškeré uživatelovy návyky a nutí ho učit se zcela nové a neznámé rozhraní. Tudy ne, pánové.

Vemte si příklad z Microsoftu. Word, Excel, PowerPoint, Visio, Visual Studio, BizTalk – zcela (opakuji, zcela) odlišné produkty, co se funkčnosti i základních GUI prvků týče (viz např. mřížka Excelu versus „list papíru“ Wordu versus komplikované rozhraní Visual Studia), a přesto se Microsoftu podařilo všem aplikacím dát takové rozhraní, že si v aplikacích člověk hned připadá jako doma. Tudy, pánové.