Den 10 až 13

Jak jsem psal minule, tenhle týden si Hanka chtěla najít nějakou dočasnou práci, než se dozví výsledky pohovoru, a já jsem měl v plánu hledání kvalifikované práce v IT oboru. No byl to zajímavý týden…

Hanka měla štěstí. V pondělí se jí ozvali z agentury a nabídli jí práci, takže měla svým způsobem po starostech (jinak by měla dilema, jestli se týden flákat nebo zkoušet obcházet jiné agentury). Pracuje ve skladu v Dentonu, kde celý den vozí nějaká CDčka, takže docela pohoda práce. Na druhou stranu je tenhle sklad hodně daleko (odpoledne jede domů hodinu a čtvrt) a především je celý den v naprostém tichu, takže o nějakém zdokonalování angličtiny nemůže být řeč. Je z té práce hodně otrávená, ale zítra jí to už skončí a myslím, že mohla vyfasovat i hůř.

Já jsem byl po pátečních telefonátech ohledně jobu v Cambridgi hodně optimistický a plný očekávání. S Jamalem, agentem personálky, jsem se dohodl, že přes víkend zpracuju dokument ohledně mých konkrétních znalostí Navisionu a že on ho předá firmě ke zkouknutí. Celé pondělí jsem tak byl nesmírně nervózní, protože se telefonování v angličtině pořád ještě panicky bojím, ale „kupodivu“ se celý den nikdo neozval. Ani v úterý. Ani ve středu. Teď je čtvrtek večer a zdá se, že jsem Jamala svou angličtinou asi definitivně odradil. Možná ještě pánové v Cambridgi prohlížejí mé dokumenty, ale už tomu vážně moc nevěřím. No aspoň mám první přímou zkušenost s tím, jak to v některých personálkách chodí…

Časem jsem samozřejmě nemrhal a registroval jsem se do všemožných webových portálů. Zde je přehled těch nejzajímavějších z pohledu IT:

• CW jobs – v levém sloupečku „Jobseeker services“ jsou některé zajímavé odkazy, třeba průměrné platy v jednotlivých specializacích
• Jobsite – jako jediný zobrazuje, kolikrát si někdo prohlídl váš životopis; v mém případě jsem za první hodinu zaznamenal asi 30 prohlídnutí, po 2 dnech se blížím stovce (většina zájemců jsou pravděpodobně agenti personálek)
• Computing Careers – hodně pracovních nabídek
• reed.co.uk – u jednotlivých pozic zobrazuje, kolik lidí už o danou pozici projevilo zájem, což je na jednu stranu prima, na druhou stranu to trochu deptá, protože skoro hned po vydání inzerátu je zájemců až až

(většina ostatních vyhledávačů, na které jsem narazil, obsahuje výrazně méně inzerátů)

Výsledky všemožných registrací a občasného projevení zájmu o konkrétní pozici nejsou nijak impozantní. Můj průměrný den vypadal tak, že mi jednou až dvakrát zavolal nějaký agent personálky s tím, že by pro mě měl báječnou práci, ale že je 300 km daleko a že firma požaduje takové nebo makové skilly, které nemám. Tak vlastně nevím, k čemu vystavuju svůj životopis, když si ho agent stejně ani pořádně neprohlídne…

Co se osobního pocitu týče, v pondělí jsem byl velmi optimistický a zároveň jsem se styděl, že budu v telefonu znít jak pako, až mi někdo zavolá. V úterý jsem trochu ze své optimistické jistoty ztratil a nervozitu z telefonování jsem úspěšně překonával myšlenkou, že to přece bude stát za to. Ve středu už jsem byl spíš pesimista a modlil se, aby mi vůbec někdo zavolal. No a dneska už si pohrávám s myšlenkou, že takovej data entry clerk by vůbec nebylo špatný zaměstnání.

Jsem rád, že jsem si hned ze začátku zkusil najít dobrou práci, ale asi se budu muset smířit s tím, že pokud nebudu mít extra štěstí, v oboru začínat nebudu…

Jak to tady teda s kvalifikovanou prací je? Podle mých dosavadních zkušeností jsou potřeba 2 věci:

1. Vynikající angličtina (ne, dobré známky ve škole opravdu nestačí…)
2. Praxe, praxe a praxe.

Úplně ideální je, když člověk v nějaké specializaci dosáhne seniorské pozice. Po vysoce kvalifikovaných lidech tady poptávka je, na druhou stranu takové pozice často vyžadují dobré komunikační schopnosti, tudíž excelentní angličtinu, a tu má většinou jen ten, kdo už někdy v anglicky mluvící zemi pobýval. Já dobrou praxi splňuju jen v případě Navisionu, což je bohužel docela úzký obor a pracovních nabídek je pomálu. V případě .NET vývoje, který je často poptávaný a kde bych pracoval nejraději, mi zase chybějí roky komerční praxe. Prostě pech.

Trochu mě tak mrzí, že jsem tento týden nepracoval a v podstatě ho „prolenošil“, ale aspoň teď nemusím ničeho litovat. Dobrou práci jsem si najít zkusil, ale teď už je čas vrátit se zpátky na zem, pracovat v nějaké roztomilé industriální firmě za minimální mzdu a netlačit na pilu. Věřím, že se mi časem podaří dostat do nějaké lepší práce, ale dřív než kdy jidny si uvědomuji váhu slova časem.