Problém mnoha lidí je, že považují terminologii za prioritu. Přitom terminologie je jenom symbol, slovíčko, které si lidi vymysleli. Kdyby jsme si Bunsenův kahan nazvali jinak, třeba fňsqwrt, tak se nic na jevu žíhání nemění.

Mnoho lidí bazíruje na slovíčkách a přitom ta slovíčka a termíny se dají zavádět postupně a zcela bez problémů. Je třeba si jen uvědomit, že věci jsou nezávislé nad tím, jak je nazveme. Pokud gravitační sílu nazvete třeba bflm, tak se pořád tato síla bude chovat stejně.

Začátečníci snesou plnou terminologii, pokud jí zavedete postupně a vtáhnete je do děje tak, že čtou jedním dechem a je to pro ně zajímavé. Ale pořád je to jenom terminologie. Zajímavé je, že třeba chlapi netrvají na terminologii, když chtějí sex a žena nechce o sexu ani slyšet, chce se „pouze“ milovat, protože slovo sex jí připadá moc hrubé, pouze fyzické, zatímco žena chce komplexní zážitek včetně citového (aspoň tak to cítí).

Dnes lidi obecně neumějí (až na vzácné výjimky) psát. Upřímně všem doporučuji učit se z alespoň 20 let starých knih, pokud to vývoj oboru dovoluje. Často zjistíte, že to co Vám dá jedna stará útlá knížka často je ekvivalentem pěti tlustých dnešních bichlí.

Psát se dá o všem včetně SaaS a podobného. To, že o tom neumíte napsat osoba X, či osoba Y je jednoduché: nemají na to talent. I umění předat je talent, a dovednost, která se musí umět rozvíjet a trénovat.

To, že já, nebo někdo něco neumím, neznamená, že to nejde, a neumí to někdo jiný.

A tím bych ze své strany už tuhle debatu končil.

Mimochodem, právě neschopnost srozumitelně se vyjadřovat je věc, která teď způsobila, že akademie věd válčí se snížením peněz. Nějak ani nevíme, co vlastně vědci dělají.