Včera jsem film viděl znovu, tentokrát v Čechách, a byl to teda určitě slabší zážitek než poprvé. Jednak člověk některé věci vnímá úplně jinak, když je v Anglii – třeba ta scénka, kdy jde Glen s Markétou poprvé k ní domů a před domem se rychle zdraví s partičkou černochů, je pro Čecha žijícího v UK dost vtipná, zatímco v českém kině to nemělo vůbec žádnou odezvu; to samé s Poláky, co se přijdou koukat na telku, a takových věcí je tam víc.

Co mě ale znechutilo nejvíc, byly titulky k písničkám. Jestli něco nesnáším, tak je to překrucování významu, jen aby se to v češtině jakž takž rýmovalo. „V očích vláhu“, no ty bláho!