Témata

Inkscape je zajímavé SVG malovátko, které je zdarma a open source.

Velmi zajímavý projekt lze najít na adrese dontclick.it. Jedná se o flashovou aplikaci, která je zaprvé velmi efektní, ale především vůbec nepotřebuje klikání – vše se odehrává pouze na základě pohybu myši. Zajímavé.

Spolu s DVD Visual Studia Beta 2 přišlo i výukové DVD s názvem „WeFly247“. Je to úžasný kousek, jsem nadšený z takového množství informací na jednom místě. Jediným problémem bude se tím vším prokousat – jsou toho desítky a desítky hodin. Aspoň mám ale na prázdniny co dělat :) .

Právě probíhá jeden z nejmonstróz­nějších „koncertů“, jaké jsem kdy viděl. Live 8 (vyslovuj „live aid“) je řetězec konzertů od Tokya přes Johannesburg až po Hyde Park. V televizi ho prý sleduje 3 miliardy lidí (ehm). Každopádně se jedná o akci obřích rozměrů, která se koná těsně před summitem G8 v Edinburghu. Koncerty i demonstrace před summitem pojí jedno slovo: chudoba.

Jak pomalu s věkem začínám vnímat politiku, začínám být i poměrně citlivý na toto všudypřítomné slovíčko. Chudoba tady, chudoba tam, chudoba, kam se podívám. Je to tak správné, protože nejhorší je, když někdo trpí. A chudoba znamená utrpení.

O AJAXu se poslední dobou hodně mluví. Poprvé jsem to zaznamenal, když se asi tak před měsícem feed Planet PHP přestal věnovat PHP a téměř všechny spoty se věnovaly něčemu osobnímu nebo AJAXu.

Ano, nový mail na Centru se mi líbí: je to rychlé, je to nové, umí to pár věcí z desktopového světa tlustých klientů. Ale že by tohle měla být budoucnost webových aplikací? To snad ne!

AJAX je podle mého názoru dobrý na inteligentní combobox, ale aby stál vývoj „blbého webmailu“ v AJAXu miliony korun, to přece není normální. HTML a trochu JavaScriptu není děláno na velké aplikace, je určeno k prezentaci základních dokumentů, které lze díky JS okořenit nějakým tím efektem třeba pro zajímavější menu. Ale napsat v tom GMail? Od toho to přece není…

getinternetex­plorer.com stojí za návštěvu :)

Na ChessBase vyšel vynikající článek o tom, jak přemýšlí šachista. Jedná se o scénář k divadelní hře, kde jednotlivými hráči jsou složky lidské psychiky, např. zkušenost, paměť, inspirace, strach, uspokojení apod. Už dlouho jsem se tak nepobavil.

Studenti se mají v Čechách báječně. Stát jim platí kromě školného také zdravotní a sociální pojištění, dotuje jim bydlení a dopravu apod. Dodatečné bonusy přidávají organizace typu GTS, díky čemuž můžeme s Hankou zajít na 2 pizzy a zaplatit jenom jednu.

Co za to? Když člověk studuje „rozumnou“ školu (tedy prakticky cokoliv kromě doktořiny nebo jaderky), všechno tohle si užívá, aniž by byl nějak extra trápen. Občas sice musí delší dobu ležet v učení, jednou za půl roku zažije nervově vypjaté měsíc trvající období (kterému se říká zkouškové), ale ve srovnání s některými jinými zeměmi si český student žije jako prase v žitě.

Před pár okamžiky jsem úspěšně udělal (nebo spíš zdolal) státnici z ekonomie, asi to nejhorší, co mě na magisterském stupni čekalo. A nebyl to žádný med.

Jelikož jsem zápočty z makra a z mikra absolvoval teprve nedávno, učil jsem se rozumných 7 dní pohodovým tempem. To je určitě lepší než měsíc, který si na to nechávají určité osoby převážně ženského pohlaví. Učení mě hrozně nebavilo, takže jsem to nijak excelentně neuměl, nicméně moje sebedůvěra, že to dám, byla značná. Proto je s podivem, že jsem za celou noc ani na minutu neusnul (!). Stalo se mi to poprvé v životě, i před nervydrásající maturitou, které jsem se bál jako ničeho v životě, jsem aspoň na 2 hodinky zabral. Včera, resp. dnes, mi však prostě nebylo dáno. Vyzkoušel jsem všechno, různými polohami v posteli počínaje, cigaretou ve 3 ráno pokračuje a dřímáním u reprízy nedělní partie s Tlustým Škromachem konče. Všechno neúspěšně. Tak jsem v 5 vstal (to už totiž bylo světlo, takže naděje na hodinový spánek byla minimální) a ještě jednou si projel všechny otázky. Chybou bylo, že jsem si dal musli s mlíkem v kombinaci se silnou kávou, takže jsem několikrát navštívil naši útulnou toaletu. Ale aspoň mi to dodalo sil, kterých po probdělé noci nebylo mnoho.

Angličtina je krásný jazyk. Občas se dokonce přistihnu, jak si něco anglicky žblebtám jen tak pro sebe. Přesto mě pořád překvapuje, jak je v některých ohledech nedokonalá.

Typicky je problém s přídavnými jmény. Angličani všechno namastí před podstatné jméno a potom z toho vznikají podobné věci jako _optimal currency areas_. Co to je? Bez kontextu člověk nemá šanci, může se totiž jednat jak o _oblasti s optimální měnou_, tak o _měnové oblasti, které jsou optimální_. V tomto případě to znamená to druhé, ale bez kontextu je prostě člověk ztracený.